Tetička Wiki (
cs.wikipedia.org/wiki/Bifurkac... uvádí, že:"Řeka odevzdává vodu různými směry do různých říčních systémů. Část řeky nad místem bifurkace je pak součástí obou takto propojených povodí."
Tedy v tomto smyslu "různé říční systémy" vylučují zbytečné debaty o říčních ostrovech, pevnosti podloží nebo vegetaci, to s podstatou nijak nesouvisí.
I u toho Žitného ostrova a ramen Dunaje (Mošoňský Dunaj, Zátoňský Dunaj, ...) je možné posoudit, jestli se voda vrací do stejného zdroje, z něhož odbočila, nebo se vlévá do jiného zdroje (Malý Dunaj a Váh). Otázkou je, co rozumíme pod pojmem rozdílné říční systémy.
A tady jsme u jádra pudla: Pokud budeme za rozdílné říční systémy považovat takové, které odvádí vodu do moře odděleně, nespojují se a nemají společné ústí (tedy nejsou částmi jednoho jediného společného říčního systému), pak platí to, co jsem napsal v předchozím příspěvku o "bifurkaci v užším slova smyslu". A o to se i jako laik klidně budu přít třeba se školometským hydromorfologem. Jako matematik totiž rozumím výrokové logice.
V širším smyslu toho slova pak můžeme připustit, že se oba říční systémy níže po proudu spojují, a můžeme přistoupit i na opuštění striktního požadavku na přírodní charakter rozdvojení (o kterém ostatně i třeba u Casiquiare existují pochybnosti). V tomto širším smyslu slova pak je umělou bifurkací například i to rozvodí Staré a Nové řeky. Každé takové rozvolnění definice ovšem s sebou přináší i nejasnosti, možná nedorozumění a spory (viz zmíněný Žitný ostrov a ramena Dunaje).