Partak, aneb s kymVodu jsem jezdil na sklonku minule politicke ery a rad na to vzpominam. Snad se na vodu brzy vratim. Zacal jsem jezdit asi v jedenacti letech, prvni reka byla Sazava na Matylde (2+1 dil) a pak jsem tentyz usek chtel sjet na deblovce s klukem, kteryho jsem temer neznal. Chyba... Neni vetsi hruza na vode, nez sednout do lode s de*ilem. Po sto metrech prisla prvni slajsna a ten m*gor se rozhodl, ze ji sjedeme bokem. Marne jsem padloval na obou stranach, marne jsem na nej rval - a to sedel necely metr prede mnou. Stalo to ztracena padla a pujcenou spricku od kamose (nemel radost). Od te doby jsem jezdil temer vyhradne na kajaku. Na vode jsem uz neveril temer nikomu. A doporucuji to i ostatnim. Dobre si rozmyslete, s kym sednete do lode. Muze to byt fajn kluk, muze s nim byt zabava, muze to ale byt srandista do te miry, ze vam jednoho krasnyho dne rekne "srabe, ten jez prece bez problemu sjedem..." a bude to to posledni, co kdy uslysite. Nedbejte jen na to, aby jelo vice lodi. Petkrat si zopakujte duvody, proc jedete zrovna s touhle osobou! Ahoj, snad se potkame na vode! |