děsný momentyTo já pořád, Kouďo, vidím, jak se mi takhle kutálí foťák do vody. Kotvím loď u vyššího břehu, vody po kotníky a jdu si ke křovíčku odskočit. Přihnul jsem si čerstvou minerálkou z Windischgrätzova pramene. A jak se vracím, podjedou mi na blátě nohy a parádně kopnu do lodi, až se mi ten foťák překulí za loď. Než jsem se sebral a oběhnul loď, už si to valil po dně. Sice s dobrým futrálem, ale nezaplaval. Elektroniku už nikdo nerozchodil. Je to pár let, ale furt se mi před očima koulí ... |