Po loňském sjezdu Náby byl letošní plán ji dojet až do Řezna. Bohužel, osiřelý kubík v polovině srpna na LG v Unterköblitz hovořil jasně proti.
Řezná na vodočtu v Kienhofu kolísá někde okolo 4,5 kýble, což s pohledem do fotomapy na terén, kterým protéká, skýtá jistou naději na plavbu se sem tam zadrhnutím. Nakonec je ale vody i tak dost.
Jez v Chamu
Vydru nechávám v Chamu u silničního mostu, auto hodím do Rodingu a peláším na vláček, který má dobrých 15 minut zpoždění. Už ani to Německo není co bývalo. Kolem 15h vyrazím, jez v Chamu nakonec vyhodnotím jako zbytečný tahat přes suchou sportovní propusť, a tak aktivuji kolejda a převážím podle označeného výstupu a nástupu (které jsou ostatně u každého jezu) a pokračuji pravým ramenem Řezné, kde je i pár peřejek.
Dva balvany s průjezdem na loď na konci pravého ramene v Chamu
Na konci pravého ramene dva balvany s průjezdem na loď – že by soutěska?
Pod městem se začne Řezná kroutit v meandrech, kdy chvíli směr plavby určuje jako maják se pnoucí věž hradu Thierlstein, aby hned jeden měl za chvíli pocit, že se zase vrací do Chamu.
Peřej pod brodem Loiblingu
Malá vsuvka, když jsem hledal kilometráže a informace, narazil jsem na nebezpečné místo – soutěsku někde pod Chamem, plus info, že soutěskou označují Němci i zúžené koryto, kde se řeka rozteče. Buď to má být průjezd mezi dvěma balvany na konci pravého ramene v Chamu, nebo první peřejnatější místo pod brodem u Loiblingu, či průjezd pod mostem v Pösingu. Jinak ale peřeje mezi skalami v tomto úseku nečekejte, byť i tyto vlnky mohou svou divokostí směle konkurovat Berounce.
Jazyk pod mostem v Pösingu
Poustva kvůli vyzvedávání dětí vyráží z Chamu až večer, plánoval si romantickou noční jízdu po volejích za nesvitu nového Měsíce. Teplota tropická, odraz nízkého slunce v brutálním voleji oslepuje, prostě paráda. Po západu to chvíli jde, ale s padající tmou se špatně kličkuje mezi umělými hrázkami, a sem tam se namotává rybářům do vlasců. Tak to raději zapíchne na jedné ze štěrkových plážiček, nařídí budíka na 4:44, užije si ranní opar nad řekou a do Rodingu dorazí právě včas na inteligentní výraz čerstvě ze spacáku vykuleného Koudi.
Soumrak na Řezné
Druhý den už pokračujeme ve dvou a hned sjezdem jezu v Rodingu průjezdem levým ramenem, kde je v tělese jezu vypadajícího spíš jako hráz (vypadá tak většina jezů) místo s pěkným jazýčkem. Následuje jez ve Wiesingu, kde je na pravé straně téměř suchá kartáčová rybochodošlajsna pro vodáky, kterou jsme poněkud nedůstojně překonali ručkováním.
Předrcnutí šlajsny ve Wiesingu
Pokračujeme ke kempu v Imhofu, kde je psaná restaurace. Pro info, jídlo neměli, jen pivo. Byť jsme viděli udržovanou pípu, sykly zátky a zazvonily po pádu na podlahu. Nato děda donesl napěněné půllitry a uvařil řádný krajáč kafe. Toť nejni kritika, studené pivko bodlo (s lahvovým se potkáte často), jen info… počítejte raději se sváčou sebou.
Propust Dicherling jako vítané zpestření v plavbě
Propust Dicherling jako vítané zpestření v plavbě
Následuje jez Dicherling, kde tabule nahánějí vodáka přenést doleva. Nicméně po obhlídce jezu nachází Poustva propust s krásnou vlnkou, a tak neodoláme a chvilku blbneme.
Jez Walderbach
A tím končí jakž takž tekoucí řeka a následuje první z nekonečných volejů horké soboty. Pro lepší pocit z pádlingu si člověk sem tam broukne nějakou oblíbenou… tady to bylo tak na greenhornovské A slunce pálí jen, nicméně slunce pere tak, že se radši co kilometr rácháme v řece. Jez ve Walderbach má zahrazenou propust, přetahujeme podle cedulí po schodech vlevo mezi ní a náhonem a za chvíli se noříme do voleje jezu v Reichenbachu, který navzdory cedulím přetahujeme přes korunu. Ještě před tím ale zastavíme na Kariwueeešt mit Pommes v kempu před mostem na levém břehu.
Vjezd do rybo-loďochodu v Tiefenbachu
a tůňky pod jezem
Na následujícím jezu Tiefenbach je vpravo nájezd do soustavy navazujících tůněk pro migraci ryb a vodáků. Celé to vede souběžně s tělesem jezu a my sníme, jak krásné by bylo mít něco takového v Darové, Čivicích, Libštejně, Zvíkovci…… jednoduché a funkční.
Poslední volej do Nittenau byl nekonečný. Před jezem se pokračuje doleva náhonem, kde se krátce obnáší zavřené stavidlo. Kousek pod městem je na pravé straně výstup ke kempu u koupaliště, které je už ale kvůli pozdní večerní hodině zavřené (v létě do 19h) a tak se, po zdvořilém odmítnutí pozvání k ohni a nápojům od místních adolescentů, kteří si se spaním mimo kemp zjevně hlavu nelámali, sklízíme o kousek níž nadivoko.
Nad Steflingem
Nedělní ráno nás uvítá lehkým deštíkem na cestě k jezu ve Steflingu, který hlídá středověký hrad na levém břehu. Jez se jede vpravo rybochodem ústícím do bludiště ostrůvků s vysokými netýkavkami a proudnicemi tak na kanoi.
Vjezd do rybochodu jezu Stefling
Odsud až k Hirchlingu se řeka zařízne do hlubokého údolí s množstvím skal a proudí okolo velkého množství balvanů v korytě. Pod peřejí v Marienthalu provede Řezná podobný úhybný manévr jako Berounka u Krašova, jen směr je jiný. Na západ tekoucí řeka si to najednou štráduje na jih vstříc Dunaji.
Peřej v Marienthalu
Podle místních byl letos podstav 40 cm, a tak za normální vody bude většina balvanů utopených a peřejky zábavnější.
Peřej nad Hirschlingem
Pak už dojíždíme poslední dva voleje jezů v Ramspau (nad jezem je nalevo kemp), který nemá kanál a musí se tahat vpravo a do druhého jezu v Regenstaufu, kde nás cedule posílají na dlouhou obnášku vlevo okolo mlýna. Ale poslali jsme cedule jinam a koníkujeme propustí.
Propust v Regenstaufu
Na Řezné je množství míst ke koupání, ať už odlehlé plážičky v meandrech, nebo plovárny u kempů a jezů. Díky nízkému stavu vody byly k vidění kromě přírodou dodaných kamenů i technikou navezené a posázené kusance na štěrkových ostrůvcích v korytě. Strejda gůgl k tomu doplnil, že nejde primárně o brždění vody při povodni, ale o vodohospodářské a ekologické úpravy: stabilizaci dna, zvýšení hladiny, zpomalení eroze, zlepšení migračních podmínek ryb a obnově přirozené morfologie toku.
Němci mají precizně značená místa výstupu a nástupu pro přenášení jezů, vjezdy do rybochodů, kempy a kilometrovníky. Když jsem sháněl informace o sjízdnosti a případných záludnostech, narazil jsem na stránku okresu Cham, kde je pro úsek od jezu Blaibach do Chamerau zákaz splouvání, pokud není dostatečný stav vody. K ověření, zda se může jet slouží „semaforek“ na stránce www.landkreis-cham.de, nicht befahrbar – zakázáno a befahrbar povoleno. Plus, Poustva vyštrachal i informaci, že nad Chamerau není splutí dovoleno osobám, které mají 0,25 mg/l nebo více alkoholu ve vydechovaném vzduchu, nebo 0,5 ‰ (promile) či více alkoholu v krvi, nebo takové množství alkoholu v těle, které vede k uvedené koncentraci alkoholu v dechu nebo krvi. Pro pendlování vlakem je třeba koupit lístky online. Automaty jsou jen na velkých nádražích. Pro jednosměrnou levnou jízdenku v Horní Falci je dobrá aplikace RVV.
Poustvův ranní opar pod Chamem
Od Chamerau pak už omezení není. Ještě přidám odkaz na místní půjčovnu, kde si lze stáhnout pěknou kilometráž s vyznačenými kempy a tábořišti wasserwucht.de/karten/ a kde se od 22 h opravdu dodržuje noční klid.
Kouďa & Poustva