Tento web NENÍ DOSTUPNÝ.

Požádal jsem Povodí Labe k vyjádření, jak je to v rámci zákona, a zda mohu se nějak domáhat přenesení jezy přes plot. Zde je odpověď:
K Vašemu dotazu ze dne 19.10.2006 Vám musím sdělit, že žádný zákonný předpis, který by povoloval vlný přístup k řece přes soukromé pozemky u nás neexistuje. Dokonce tomu tak bylo i v dřívější době, kdy soukromé vlastnictví mělo podstatně menší váhu než je tomu nyní. Vždyť i my, ve smyslu zákona č. 254/2001Sb. o vodách, z titulu správce vodních toků, můžeme volně vstupovat na soukromé pobřežní pozemky pouze pokud nejsou oplocené.

Jediné, co Vám mohu doporučit je to, aby se vodáci v takových případech chovali v maximální možné míře slušně a aby majitele pozemku, pokud je přítomen, požádali o povolení přechodu dřív, než jej zahájí. Jsem přesvědčen, že při uvedeném postupu proběhne přechod ve většině případů bez problémů.

Platí 5 m manipulační pásmo podél toku pro správce toku, 20 m zákaz staveb vyjma vodohosp.

Jo, hezky jsi to shrnul. Vyrušilo mě něco a nestíhal jsem se problému dál věnovat.

Díky za nasměrování. Tak že odpovím si sám 😀
1) K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu = není-li výslovně zakázáno, mohu jezdit jak se me líbí.

2)Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,18) zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny. = jakékoli prkna, zátarasy, ploty, čerla, nízké lávky,... zhoršují odtokové poměry = nemají tam co dělat

3) Je zakázáno měnit směr, podélný sklon a příčný profil koryta vodního toku, poškozovat břehy, těžit z koryt vodních toků zeminu, písek nebo nerosty a ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod. = to také chápu, že ve vodním toku nesmí být žádná zábrany

3)strpět po nich průchod osob podél vodních toků; výjimku z této povinnosti může povolit vodoprávní úřad po projednání s příslušným správcem vodního toku; to neplatí na pozemcích v současně zastavěném území obce a na oplocených pozemcích. = na oploceném pozemku nemám co vylejzat z lodě na pozemek

Tak že zjednodušeně:
- pokud není kompetentními úřady zakázáno, mohu jezdit kde chci
- majital pozemku nesmí do koryta dát nic co zhoršuje, či může zhoršovat odtok vod.
- podél vody si mohu pobíhat jak chci, tedy pokud to není na oploceném pozemku
- Problém tedy je když mám v cestě plot: ten tam nemá co dělat a já nemám co dělat ne přehu. Tedy čistě teoreticky když plot přelezu a nešlépnu na břeh, překonávám překážku, která tam nemá co dělat. Vedu tedy 1:0. Pokud vlezu na břeh je to 1:1
- tak že ideální je plot polézt (pokud to jde a jesm v pohodě, na vodě být mohu, nic jsem neponičil a přes plot nelezl 😀

Takže jsem byl zase příliš chytrý a zbrklý. Tady je odkaz na platný vodní zákon a zbytek si ověřte raději sami. Já si ho také přečtu:http://mozek.cz/info/vodni-zak...
Soráč...

http://www.zakony.webzdarma.cz...
např. §36 a §40
Termín "ochranné pásmo" je chápán také z hlediska umístění inženýrských sítí, staveb apod.
§13 uvedeného zákona vymezuje vše, k čemu je nutný souhlas vodohospodářského orgánu. Tzn. že bych při konfliktu s majitelem zařízení požadoval doložení souhlasu vodohosp. orgánu. Co se týká průjezdu přes soukromý pozemek (§6, odst. (1)), tam je to složitější a rozhoduje pouze výpis z katastru nemovitostí, zda je na příslušné části vodního toku uloženo majiteli nemovitosti věcné břemeno plavby/průchodu nebo ne. Obvykle ale vodní toky vlastní stát, spravuje je Povodí, takže pochybuji, že by je konkrétní vlastník vlastnil.
Další pákou na prudiče je, zda nemá z vodoteče náhodou vyvedenou trubku na zavlažování. Na černo se to dělá běžně. Ale! §5 a §38 jasně vymezuje, co lze konat bez souhlasu a v praxi je to pouze nabírání povrchové vody do kýble. Obvykle stačí potom dotaz na majitele, zda má povolení k nakládání s povrchovými vodami (což čerpání trubkou z koryta již je) a dohoda je již nablízku 😀))
Nejsem sice kovaný právník, ale toto právní minimum mi slouží jako prevence při cestách po vodě i okolo ní.

Také nejsem právník, takže možná budu plácat. Mám pocit, že i kdyby vodní tok byl na tvém pozemku, tak si sním nemůžeš dělat úplně všechno co by jsi chtěl. Ono to platí nejen o vodním toku, ale obecně o pozemku jako takovém. Ani vlastník si na něm nemůže dělat úplně všechno co si zamane.

Já si myslím, že v řece nemůže být žádná překážka, které by zabraňovala plynulému průtoku, a která nebyla schválena. Osobně jsem měl problém s jedním pošukem, který si na místě jediného přístupu k řece uvázal velmi solidní kmen. Jelikož by ho nezmohl vytáhnout z řeky a odmítal ho rozřezat, tak ho jen přivázal řetězem a nechal v řece. Pár dní jsem se s ním dohadoval, aby to odstranil a pak jsem zavolal na povodí. Oznámil jsem jim, že v řece je překážka, která v případě velké vody může způsobit zátaras. Třetí den přijeli i s traktorem a kládu vytáhli. Alespoň jsem se s tím nemusel dřít já 😀

Ahoj Jícho,
tohle mám ten dojem bývávalo. Asi to bude někde ve Vodním zákoně. Jednalo se v podstatě o inundační prostor, tedy prostor naplněný řekněme při stoleté vodě vodou a ten patříval správám jednotlivých povodí. Ale teď pokud vím je to asi trochu jinak a vlastnictrví pozýemků asi může být vč. toku. Kdyby byl mezi vodáky právník, který se tímhle zabývá, tak by to nebylo naškodu.
Vojta

Docela by mě zajímalo, jak přesně to je s ochranným pásmem kolem řek a potoků. Matně tuším, že nesmí být plod až do vody a musí být zajištěn průchod podle vody a to dokonce i několik metrů. Jak to ale přesně je a jaké rozdíly jsou mezi řekou a potokem nevím. Co například když projíždím po potoku soukromou zahradou a rozlícený majitel na mě vypouští slepice a háže vidle, že tam nemá co dělat. A to neřeší situaci když přelezu jeho plot abych projel 😀