No, jo. ALE. Kdyby paddleboardista tvrdil, že jel na kajaku, musel by soud rovněž zjišťovat, zda je to kajak. A tady se dostáváme na tenký led, jelikož některé paddleboardy se prodávají coby SUP/SOT. Tedy roli hraje ne předmět sám, nýbrž jeho pojmenování v dokumentaci či na e-shopu. Dá se rovněž dokoupit „kayak conversion kit“, tedy čti: látková sesle s řemínkem. Když ji přidělám, mám kajak. Sedět už netřeba. A zase naopak, např. robfiní packraft v popisu kouzelné slovíčko nemá, tedy papírově nemůže. A i kdybychom zneuznali obyčejný SUP, že to tedy není kajak, pak v zásadě stejný plovák, jen tlustší a s prohlubní, už se prodává coby jednoznačný SOT. A pořád se bavíme o kosmetických variacích na totéž, tedy „nafukovací lehátko“ (to by ostatně také nesmělo) s ponorem asi tak 5 cm…

Aby se mi správně rozumělo – nesnažím se to dál zamotat. Sarkasticky poukazuji na absurditu předpisu v současném znění i výkladu. Pokud se, teď už vážně, shodneme na tom, že ten předpis má primárně chránit přírodu a sekundárně umožnit vodákům za pro přírodu vhodných podmínek si řeku v NP sjet, pak tady naprosto selhal. Přírodu neochránil, neb jí od SUPu nic nehrozilo, a vodáka, který nic nepoškodil, zbuzeroval a skasíroval. Pak se ale těžko lze divit, že podobné předpisy a výklady vyvolávají nespokojenost, frustraci a pocity šikany slabšího silnějším. Byť by třeba byly původně míněny i dobře.