V roce 2015 se Nespecký vodočet oprvoval, či co a od zimy 2015 ukazuje jiné hodnoty, než předtím. Snažil jsem se upozorňovat na skutečnost, že konkrétní výška hladiny před a po neodpovídá daným průtokům před a po a tudíž by se měly změnit i limity pro dané úseky. Toto jsou mnou vysledované hodnoty z doby, kdy nový vodočet začal běžet... (výška hladiny/starý průtok/nový průtok)
50/7,9/5,0...
55/9,2/6,1...
60/10,7/7,4...
65/12,3/8,9...
70/14,0/10,7...
75/15,8/12,8...
80/17,8/15,2...
85/19,8/17,8...

Dnes už asi zase přepočítali profil řeky, protože průtoky pro dané centimetry neodpovídají ani starému průtoky, ani průtoku po změně. Aktuálně, když se podívám na vodočet, tak vidím, že 65cm = 10,1cbm, 70cm = 11,8cbm takže asi tak.

Proto už dlouho doporučuju řídit se nikoliv centimetry, ale průtokem, který je podle mě mnohem víc vypovídající údaj, než výška hladiny, protože z průtoku si dokážu odvodit, kolik tam asi tak teče vody a když vím, že tekoucí řeka co má 10 metrů na šířku má na vodočtu 110cm a průtok 0,8cbm, tak těžko bude v řece přes metr vody, to jen v místě vodočtu, kde je usazená nula vodočtu a rozhodně řeka za necelého kubíku nebude sjízdná.

Pro teoretickou sjízdnost toků u kterých nejsou stanoveny limity (především různé potočiny, či zahraniční toky) kde ale jsou k dispozici vodočty s daným průtokem se řídím pravidlem, že u toků s menším spádem a nižší obtížností by mělo stačit pro splutí 0,5kubíku na 1 metr šířky řeky a 1kubík na 1 metr šířky je téměř jistota vody. U divočejších toků s trochu větším spádem je potřeba vody více, cca 1kubík na metr šířky až dva kubíky na metr šířky, ovšem při těch 2cbm/1m šířky už musím počítat s tím, že to může být vody akorát, ale může to být i moc.

Co se Sázavy z Týnce do Pikovic týče (znám ten úsek jako vlastní boty) tak se řídím heslem, že pod 8cbm v Nespekách se pustí jen blázen. Za 8-10cbm by se to už teoreticky dalo, ale osobně pro mě je to bez zážitku. Za 10cbm jsem to jel a protože bylo hezky a bylo vánoční splutí, tak to mělo nějakou atmosféru. 12cbm považuju za pohodlné minimum, když mi nevadí suchý jezy. 15cbm považuju za pohodlný minimum, kdy se už dají jezy bez prožitku zdrncat. 20cbm je už příjemný stav, kdy se na řece vodák pohoupe na spoustě malých vlnkách WW1 i na pár trochu větších vlnách do WW2 a jezy už jsou v pohodě sjízdné. 25cbm lepší svezení, vlnky jsou trochu větší a dá se zkodrcat provalený jez v Podělusích. 30cbm opět lepší svezení, ale stále řeka častěji WW1, než WW2, která však už se vyskytuje na více místech. Poděluský provalený jez začíná být zábavný. Za tohoto stavu už by měli posádky svou loď umět ovládat a používat při tom trochu hlavu, protože Káňovský jez už bude mít vývar, ovšem šlajsna bude fajn. 40-45cbm mě moc baví, to už řeka je spíš WW2 a Poděluský jez v provalené části + pár míst je spíš WW2+. Za 50cbm výrazně ubyde peřejí, řeka se začne víc zarovnávat a ty peřeje, které zůstanou, tak trochu ještě zmohutní. Pak řeku neznám až do stavu 115cbm, když jsem to jel jako kluk a přišlo mi to celkem rychlý, s velkým tahem, veliké vlny okolo WW3 s málo místy na zastavení a pocitem, že plavat se mi v tom už moc nechce. Vlny možná i trochu větší než průměrné na Salze za střední vody.

Stejně tak souhlasím, že vodní stav někde nad Nespeckým vodočtem ovlivňují vodní elektrárny a možná i to golfové hřiště. A stejně tk souhlasím, že za běžného průtoku trvá vodě z Nespek do Týnce zhruba 2 hodiny 😀