Re: "Kubovy pohádky" a nejen jTo Kuba T.: Čekal jsem, jestli se ozveš. Asi jsem v kontextu úvah také porozuměl tvému pojetí absolutní žurnalistiky, ačkoliv je mi bližší trochu jiné (viz výběr mých favoritů). To Monte a Wollejofka: Hoši, ani jednou jsem nepoužil výraz "nácek". Nemám ho rád, patří k jiné generaci, než je ta moje (jsem schopen akceptovat leda tak: "malý český Nácíček"). O multikulti vím to, co jsem se učil na zkoušky. Ale jestli to znamená, že mi nevadí můj vietnamský soused - nu, nevadí. To Klasik: Znovu bych zopakoval, že novináři jen vykládají (od slova "výklad") příběhy - někteří možná i pohádky. V podstatě jsou nástupci potulných vypravěčů. Proč jim to mít zlé? Příběhy jsou třeba. A každý vypravěč reaguje na publikum, potřebuje je. On to někde výše popsal Vojta Jančar - jak se v našich historkách z metrových vodopádů stávají čtyřmetrové. To je to samé. Nikde jsem nečetl, že by novinařina byla řemeslem hlásajícím nějakou "absolutní objektivní pravdu". Je plně na posluchači (čtenáři), zda je či není ochoten vyprávění akceptovat. Nebo se jím alespoň pobavit.  |