jinak to opravdu nešlo nazvat. Vody teklo o něco víc, než před rokem, lidí bylo ale strašně moc - hlavní problém ale nebyl asi v kvantitě...
Vyjížděli jsme po 10. z Líšnice - v té době byl příjezd už bez problémů. Na řece bylo sice husto, ale k Liticím se to ještě dalo.
Stupeň v Žamberku jsme s kajaky přenášeli. Při nasedání pod jezem jsme pak pozorovali 3 kolegy, kteří tam
naprosto bez rychlosti vprostřed jezu postupně napadali tak, že rotovali vždy přinejmenším 2 najednou. Záchranáři pilně tahali nejprv lidi, potom lodě, které válec nepouštěl... Nejvíc karambolů nafukovaček jsme ale paradoxně viděli na voleji pod Helvíkovicemi,kde mají kolem řeky nějaké zvláštní, pro gumu magnetizující dřeviny nebo co.
V samotném Litičáku jsem si připadal jak na dálnici v neděli večer před Prahou. Jednak bylo třeba hlídat víc než vodu lodě vpravo a vlevo - několikrát jsem byl poctěn tím, že se ke mě 2 plavidla přitulila zprava i leva. Pádlem bylo pak do vody proklatě daleko. Jednak bylo třeba neustále hlídat záď lodě, do které při krátkém výpadku obezřetnosti klofaly všudepřítomné rafty - na rozdíl od kamaráda mě naštěstí nesešrotovaly. Na břehu pak něco laminátek rozložených tak, že se budou velmi špatně skládat zpátky...
A nad tím vším sluníčko - alespoň to nezklamalo
