já teda po všech zkušenostech sundání vesty a podplavání válce vidím jako tu nejpitomnější možnost ze všech pitomostí.
1) většinou bývá pod jezem tolik možností na zaklínění mezi kameny, vymletou dlažbou dna nebo pod zašpracovanými větvemi, že pak už na záchranu ze břehu není prakticky šance.
2) ve válci se většinou nemelu sám, ale je tam moje či cizí loď, případně další co tam najede, ta vesta mi dává alespoň nějakou šanci, že se udržím na hladině, kdyby mne to náhodou pustilo
3) když mně to nepustí, tak je o něco větší šance, že mně uvidí ze břehu a navigují ke mne záchranáře
4) NEBUDU TAKOVÝ WOCAS, CO SE POHRNE DO VÁLCE, a když už, tak zajištenou záchranu od těch, kterým důvěruju. Na to mám dva exemplární případy - jeden z Úhlavy z Nýrska, kdy tam jeden pták měl dělat záchranu, místo toho machroval před holkama na břehu a když se tam dost topila holčina od nás, tak jsme ji raději zachránili sami, protože když si toho konečně všiml a měl snahu se předvést, tak jsme ho raději poslali do <|>, protože nadělal víc škody jak užitku ..... a druhý je z Doubravy pod Martinem, kdy mne málem utopili ti záchranáři na raftu, když jsem táhnul kajak na hop-šňůře a oni se ho chopili a začali ho rvát na opačnou stranu, než jsem ho táhnul já ... docela horké(spíše mokré) chvilky.