ale pak jsem si přečetl svůj článek Botič 2002. Dneska bych ho mimochodem napsal jinak. Ale byl jsem tam tenkrát podruhé s klukem z pasťáku Davidem, oba na laminátové Vydře, v maskáčích, s korkovou vestou (aspoň). Koupali jsme se o trochu méně, než o rok dříve s dalším chlapcem Vencou (byl zrovna po intoxikaci toluenem z předchozího dne a nevěděl, jestli potkan, co ho viděl v tunelu, je živý nebo halucinogenní). Méně jsme se koupali, ale taky hodně. Zážitek nemusí být pozitivní, hlavně, když je silný! Jó, Botič.... Doufám, že ten svůj zážitek matka s dcerou využijí podobně. Hlavně, že jsme všichni přežili ve zdraví. Další roky na nafukovačkách s neopreny, vestami a helmami už tak dobrodružné nebyly. Nicméně vracet zpátky do oněch raných dob by se mi nechtělo. Možná, kdyby půjčovny na startu nepůjčovaly dosti nevhodné otevřené plastovky ve snaze vydělat mrzký peníz, nýbrž pouze a jedině nafukovajdy, měly by dámy také větší šanci splout bez úhony, pokud by se nestaly součástí zátarasu v úvodních meandrech.
A to ještě hrázný nepouštěl 4 kubíky, nebo, kolik, co na ně všichni se slzou v oku vzpomínáme z doby někdy před 8 lety. Byl jsem tam tenkrát poprvé se synem, Vojta na startu telefonoval hráznému, ať trochu ubere, že se jim tam jinak budou topit lidi. Splutí bylo krásným fičákem, syn měl oči na vrch hlavy. V Grébovce válec nechtěl pouštět... Od té doby už to nikdy tak zábavné nebylo...
Jó, Botič. P.s.: V reakcích z roku 2002 Kuba Turek píše o tom, jak se jeho přítel na topolinu koupal na tom potoce 15x...