Když jsem si četl začátek článku, byl jsme napnutím bez sebe, a říkal si,: "Že by to Kmocháček vzdal...?" a sám jsem tomu nechtěl věřit. Udělal jsem dobře, ale napnutím jsme si málem roztrhnul kšandy.
Z vlastní zkušenosti vím, že to není tolik Prelude, anóbrž "Oblude houpavá". Nakonec si taky vzpomínám na jistý podivně ukájející pocit, když se mi podařilo jet v mírném, skoro žádném proudu, traverz. Ano je to jako stoupnout si na vlasec a chytat balanc, který se sice dostaví, ale s napnutím všech sil. S ohledem na to, co na tom Kmochy sjel, sklápím svou červenou sladkost z hlavy před tím Pánem.
Jen bych chtěl poznamenat, že toto není to samé, jako předělaný kajak, nebo uříznutá loď. Toto je zcela jiné odvětví vodáckého sportu.
Přeji ještě hodně úspěšných kilometrů.