V sobotu 25. 4. 2026 se na Sázavě konal již 16. ročník Sázavského Samba maratonu. Tento závod na téměř maratonskou vzdálenost vede ze Zlenic do Pikovic a jeho trasa je tradičně zpestřena potkávacím „kolečkem“, kdy závodníci chvíli pádlují proti proudu, aby si mohli „pohlédnout do tváře“ se soupeři. Nechybí ani výběh na zříceninu Zbořený Kostelec, který v polovině závodu rozhýbe ztuhlé končetiny. Samozřejmostí je i občerstvení – přeci jen upádlovat dvoudenní porci kilometrů bez doplnění energie není nic jednoduchého.

Na start se letos postavilo 50 posádek. Po 18 kilometrech dorazily do Zbořeného Kostelce čtyři mužské posádky v těsném kontaktu. Ani běžecká vložka závod nerozhodla, a tak museli favorité bojovat naplno až do cíle v Pikovicích. Nakonec zvítězili Michal Háša a Václav Martin v čase 4:28, jen o necelou minutu před dvojicí Roman Morštejn a Jan Pazourek. Třetí místo obsadili Otakar Venta a Stanislav Hamák.

V kategorii MIX zvítězili Ivan Bubeníček a Karolina Kotovská, kteří celkově skončili na 5. místě a na vítěznou mužskou posádku ztratili 32 minut. Hned za nimi dorazil do cíle první singl – Honza „Chobotnice“ Bašta. Letos se v kategorii singl představilo šest odvážných závodníků. Nejlepší čistě ženská posádka ve složení Ivana Kramosilová a Ludmila Saidlová dojela v čase 6:28.

Na Sambamaratonu lze soutěžit i na poloviční vzdálenost – podmínkou je, že alespoň jeden člen posádky je mladší 15 let. V této kategorii zvítězili s velkým náskokem Petr Horecký a Marie Horecká, kteří upádlovali 19,3 km v čase 2 hodiny a 32 minut. Příští rok již budou pádlovat v dospělé kategorii a ani tam jejich výkon určitě nezapadne.

Vítězi jsou na Sambamaratonu všichni, kdo dopádlují do cíle v limitu 7 hodin, což se letos povedlo 43 posádkám. Mezi nimi pak rozhodl los o tom, kdo vyhraje novou kánoi Samba od firmy Železný. Krásnou modrou loď s logem závodu si odvezli Jan Balner a Jan Cháb. Je až překvapivé, že byli na výhru natolik připraveni, že měli na autě dokonce i zahrádku! Příští Sambamaraton už tedy pojedou na vlastním.

Letošní ročník výrazně ovlivnil nízký stav vody. Vodočet v Nespekách ukazoval v den závodu pouhých 51 cm. Závodníci tak museli často kličkovat mezi kameny a pod Lesním jezem dokonce vystoupit z lodí a přibližně 500 metrů běžet balvanitým korytem. Na odhodlání ani dobré náladě jim to ale neubralo – v cíli si vyměňovali zkušenosti a taktiky, jak se s podobně suchými úseky vypořádat.

Diskuze se vedly především o jalovém přepadu pod Lesním jezem, který vrací vodu z náhonu do řeky ještě před elektrárnou, bohužel až za problematickým úsekem. Snad se do budoucna podaří najít rozumný kompromis mezi provozovateli elektrárny a vodáky, aby řeka sloužila jak energetice, tak sportu.

Příští ročník se bude konat opět poslední sobotu v dubnu, tedy 24. 4. 2027. Trénovat můžete začít už dnes!

Pořadatel