Je asi jedno, jakého řízení s MVE se to týká, ale opět AVTS narazila na nepravdivý posudek, který měl za cíl zlegalizovat stavbu elektrárny. Investor se rozhodl opravit současný jez, zvýšit korunu a postavit MVE. Jelikož bylo nutné vytvořit zde rybí přechod (RP), muselo se ichtyologickým průzkumem zjistit, pro jaké druhy ryb má sloužit a zároveň bylo nutné zjistit, jestli se v lokalitě nevyskytují zvláště chránění živočichové.

Investor oslovil firmu, která mu tento průzkum zajistila a našla zde několik zvláště chráněných druhů živočichů včetně mihule, střevle, vranky a lipana. Nález byl velmi cenný, jenomže to zkomplikovalo investorovi jeho plány. Takové nálezy nepotřebuje. Podmínkou řízení totiž je zajištění výjimky dle §56 zákona o ochraně přírody a krajiny a čím více máte v lokalitě chráněných živočichů, tím obtížněji výjimku získáte. Dle §56 se posuzuje, zda zamýšlenou činností budou chránění živočichové rušeni, zraňováni nebo usmrcováni a současně se také posoudí, zda zamýšlený škodlivý zásah povede k ničení jejich biotopu, např. zvýšeným vzdutím či bagrováním pod jezem.

Investor se obrátil na autorizovanou osobu (AO), která mu měla zajistit biologické hodnocení lokality pro řízení dle §56, tedy úrovní a zpracováním kvalitnější posudek, než ichtyologický průzkum. Toto hodnocení nemůže provádět kdokoli, ale jen AO akreditovaná Ministerstvem životního prostředí (MŽP).

Jaké bylo překvapení, když biologické hodnocení lokality dopadlo takto:
Z hlediska možného výskytu chráněných druhů ryb v toku, nebyl vzhledem k charakteru lichoběžníkového koryta a úpravy toku v intravilanu města potvrzen výskyt chráněných minuli, lipana podhorního a mníka jednovousého ani jiných než průzkumem zjištěných druhů.

AO nenašla ve stejné lokalitě žádný druh, který by byl zákonem chráněný, našla jen samé nechráněné živočichy. Neuvěřitelné. Buď se ryby během měsíce odstěhovaly, nebo se jedná opět o zkreslený posudek. To, že se bude jednat spíše o druhou variantu, nasvědčuje fakt, že způsob zjišťování proběhl pomocí odlovu síťkou a přehrabováním sedimentů s využitím lupy. Obvykle se ale průzkum lokality provádí pomocí odlovu agregátem, zde postačila síťka. Navíc prodomilné druhy živočichů hledala do 30 m od jezu v neproudném vzdutí, kde samozřejmě obvykle nebývají. Metodika pro zpracování hodnocení přitom uvádí, že je nutný průzkum minimálně 100 m pod jezem a 100 m nad jezem. AO zcela pominula fakt, že vzdutí má být prodlouženo o dalších 150 m díky zvýšené koruně, tedy zájmová lokalita měla být mnohem delší. To, že zapomněla na záměr investora odbagrovat řeku do vzdálenosti 80 m pod jezem, aby si zvýšil spád, a nijak se o tom v posudku nezmínila, asi nikoho nepřekvapí. A že dle jejího popisu prováděla též průzkum na přítoku vzdáleném 1,3 km pod jezem, který nemá s lokalitou žádnou spojitost, svědčí o tom, že posudek byl napsán od stolu bez znalosti místních poměrů.

Do síťky se nic nechytlo, a tak dala AO investorovi posudek, že v lokalitě není výskyt žádného chráněného živočicha. Tím pádem není nutné udělovat výjimku dle §56, protože není co chránit, a stavba může vesele pokračovat. Jak jednoduché. Stačí dobře napsaný posudek a máte po starostech.

Jelikož došlo k zápisu chráněných živočichů z ichtyologického průzkumu do databáze AOPK, mohli jsme podat podnět na MŽP, aby prověřilo způsob vypracování biologického hodnocení.

Že tento případ není ojedinělý, je asi každému zřejmé. Před Vánocemi jsme podali podnět k ČKAIT na zpracování Hydrotechnického posudku, zatím čekáme na vyjádření komory. Ta si vyžádala další podkladový materiál, který jsme jí předali. A máme důkazy o jiných zkreslených posudcích, kterým se budeme postupně věnovat.

Pokud chcete podpořit naše úsilí v boji o záchranu našich řek, staňte se členy AVTS nebo využijte možnosti darovat finance na náš provoz.

AVTS