vladimírNové 5.8.2026 17:13 Taky jsem to zkoušel, pořídil si takovou tu mořskou obludu co má přes pět metrů (Chárona) a byl s ním párkrát na moři (Chorvatsko, Řecko), dokonce i nějaký ostrov jsem obeplul (Diaporos, přiznám, je malej). Krásný, nicméně k srdci mi to nepřirostlo. Tekoucí voda je tekoucí voda, natož pak ta divoká. Od ní vím, co mám čekat, moře je lehce nepoddajnější(zvlášť když foukne).
Navíc komunita mořských kajakářů je taky jiná než ta, na kterou je člověk z let harcování po řekách zvyklý. Individualizmus, a mám pocit, že i míň srandy. Ono i to moře je jiné než řeka - neosobnější, lhostejnější, míň odpouští (pokud vůbec). Myslím, že mořský kajakář to má jinak než říční vodák, má jinou krevní skupinu, krevní destičky jinak poskládané a jeho oči mají jiný úhel pohledu.
Ale možná už jsem starej a línej a spíš mám tendenci se s vodou pomazlit anebo poškádlit, a ne pádlovat do úmorna s tím, že cesta je cíl...
No ale chápu, řeky jsou na minimu a moře (jezera) je jediné, co nám zbývá. Tak budíž mořským kajakům popularita a sláva a díky za ně, že na nich můžeme vyrazit, pádlovat do omrzení a občas i najít nějakou tu seakajakářskou radost a doplout až tak daleko, že je vidět cíl...