Dobrý Dobrej příběh. Ono u nás, jak je(tedy bývala) kulturní krajina do poslední využitelný pídě a venkovskej člověk si pořád okem hlídá teritorium, tak se moc nedá pohybovat v uplnym utajení. Nicméně pod Zlatou Korunou je klid. Ten úsek mám nejradši. A pak ještě na Přehradě Kořensko je aspoň na podzim vzácnej klid oproti přehradám blíže Praze, tak jsem si rád už dvakrát po Krumlováku natahnul trasu do Týna nad Vltavou. Zpátky k příběhům - mám knihu od rodáka z naší vísky, začíná to popisem života před druhou válkou, je to nedávnou, ale dnes si tak představujem vísky v zemích třetího světa. Žádná elektrika, žádná veřejná doprava, všude pěšky, spousta lidí v malejch chaloupkách se zvířectvem. Pak ho odvedli na nucený práce tušim do Lipska, po čase zdrhnul a když ho začli překvapivě hledat doma, tak se nějakou dobu skrýval táboříc někde asi u Kamýka nad Vltavou. Ale i tak to bez kontaktu s lidmi nešlo, nějaké jídlo bylo potřeba doplňovat a tak. Akorát v kapitolách po válce se ta kniha trochu podivně politicky zvrhla.  |