Taky jste se to ve škole učili? Prosím? No přece, že z České republiky všechna voda odtéká, že jsme střecha Evropy. Odplout z Česka jde opravdu celoročně a mnoha způsoby: po Labi, Moravě, Odře, Lužické Nise... Ale připlout, aby ta řeka unesla kánoe?  Chtěl jsem využít toho luxusu, že vás na hranici nejen nezastřelí, ale nikdo po vás nechce ani pas, a proto jsem vyzkoušel zatím dva způsoby. Oba doporučuji: 

Ohře kupodivu nezačíná v Chebu, to tam jen začínají české kilometráže. Přitéká jako Eger z Německa.

Hraniční úsek je docela romantický se žulovými balvany. Končí přítokem říčky Reslavy (Roeslau), která jde občas splout taky. Dál pak začíná volej prvního českého jezu a za ním pokračuje přehradní nádrží Skalka.

Druhá větší možnost, kterou jsem zkusil, je Dyje (Thaya). Přitéká z Rakouska, kde vzniká soutokem Moravské Dyje a Deutsche Thaya. Hraniční úsek je skalnatý a opuštěný.

Na jaře jde splout z Polska po Stěnavě (Scinawka) okolo červených permských skalek a po dvaceti kilometrech se zas do Polska po vodě vrátit.

Kdysi prý šlo připlout po Studené Vltavě, k hranici jezdí i šumavský vláček. Ale v současnosti se můžu jen mlsně olizovat při pohledu na její soutok s Teplou Vltavou a zkoušet, že je opravdu studenější.

Lužnici u Nové Vsi jsem sice kdysi jel, ale prosekat se z Rakouska jsem se zatím pro pralesoidní prostředí bohaté na komáry, neodvážil. Brácha tam prý jednou potkal nějaké Francouze, co už nemohli dál a chtěli raději umřít....

A co plány do budoucna? Nad přehradou Jesenice prozkoumat Ondavu, co jí v Německu říkají Wondreb? Nebo Mandavu (Mandau) z Čech do Německa a pak do Čech a zas do Německa. No nekecám, já si tu trasu říčky nevymyslel. Nechat se přinést polskou říčkou Střela (Szipka) do Metuje.

Připádlovat z Polska po Petrůvce (Piotrówka). Objevit zapomenutý kousek Čech po Sprévě (Spree). Že to nejde? Jen to zkuste.

Eki