do zavřené lodě nosím vždyckyFakt, že bývaly doby, kdy jsem si s helmou na hlavě na "nedivoké" vodě připadal jako zbloudilý hokejista. Jak už to bývá, změnil to až jeden zážitek, který bych si klidně odpustil - Byl jsem se s tlupou středoškoláků na letním vodáckém kurzu a mezi svěřenci bylo i pár aktivních vodáků. Ti jeli na svých kajacích a singlech. Přilbu na hlavě jsem po nich vyžadoval jen na jezech, i tak měli samozřejmě plno keců. Takže při výcviku na voleji na Jemčině nastoupili s "holýma" hlavama. Většina děcek se teprve učila, ze který konec se vůbec drží pádlo a borci se pochopitelně chtěli předvádět. "Vašku, ukaž eskymáka!" Vašek ochotně ukázal. Sám dost dlouho nechtěl pochopit, proč má po vynoření z vody nejednou červené tričko místo bílého. Na hlavě skoba tak 10 na 10 a odklápěcí skalp. Krve, jak z prasete, zastavit se to nedařilo, mobily ještě neexistovaly, správce kempu někde pryč, nikde žádné auto a silnice daleko....., asi si to umíte představit. NO a poučení, jako v každé bajce - od té doby jsem ochotně za vola, který do zavřené lodě nutí blembáky všem kolem sebe (nebo aspoň těm, za které zodpovídá). Ale zase jim u toho můžu na vysvětlenou vyprávět tuhle historku. |