ObtížnostMám za to, že označování obtížnosti je vždy subjektivní a přibližné. U známé řeky mne to nebere, protože jen já vím, jak jsem si užil, vyhovoval-li mi charakter řeky, měl-li jsem kocovinu, anebo padla-li nad tokem hustá mlha (jako jednou na Lomničáku = 16 děr v lodi). A u řek neznámých mi označení obtížnosti přibližně nastíní, co tak můžu od řeky očekávat. S výkyvy plus mínus jeden stupeň musím v souvislosti s mnoha faktory počítat. Ale rozhodně se lépe cítím na avízované trojce, ze které se vyklube dvojka, než když má trojka v reálu za čtyři. Což se většinou pozná až během cesty.  |