Nebrečte...Předesílám, že jezdím na Barace, avšak na vlastní triko a cestovky taky nemám rád 😀 Vavřiňák jezdím několik let a ještě o mnoho dřív ho pamatuju jako divák, sledující hrdinné vodáky třeba z DDR dětskýma očima... Dřív nebylo žádných cestovek, každý se na Vavřiňák dopravil po vlastní ose, popřípadě s klubem, tužilo se přátelství, hrálo na kytaru u ohně... Sleduju, že ty kluci už dávno vyrostli a jsou to leckdy páni přes 60... ale toho ducha dob minulých udržují stále... V těch pionýrských dobách si každý přivezl svou laminátovou lodičku, oblékl si často vestu doma šitou a vycpanou polystyrenem, nasadil hokejovou přilbu a vyrazil a většinou i něco na té vodě uměl. Na pozdrav ze břehu odpověděl AHOJ a ještě se usmál... Doba se ale změnila, pozdraví sotva pár lidí a na těch to člověk pozná už z dálky. Vavřiňák si udělal velice dobré jméno a na to v poslední době doplácí... Cestovky přivezou člověky lačnící po trošce adrenalinu. Většinou neumějí ani chytit pádlo, natož něco dalšího, třeba pozdravit, nebo se chovat ohleduplně k ostatním... Nevidí co úsilí stojí pořadatele vodu připravit, a natož jej ocenit. Když nepoteče Vařinec, zaplatíme si zájezd jinam. Těžko se s tím dá něco dělat, ale pro ty z vás co si chtějí užít klidnou vodu bez hromady "taky vodáků" doporučuju si přivstat a přijdete si na své, a to i v neděli po sobotní zábavě v Krutech... No a druhou jízdu si dát třeba mezi cestovkama a trošku se pobavit... |