Tak to vidíš, ještě před rokem jsi chtěl házet flintu do žita, když jsi psal o konci své mokré cesty viz.
http://www.raft.cz/Clanek-Cert...a najednou je všechno jinak a nadšení v novém sebeobjevování nebere konce, neb život vodáka je neskutečně pestrý a stále plný něčeho nového a touha po zdokonalování a učení je mocná.Moc pěkný článek a spousta slov nám mnohým určitě hovoří z duše.Já sám jsem si začátkem letošního roku vzal předsevzetí, že jestli chci jezdit na svojí loďce WW , tak základem je umět jí eskymovat, ačkoliv mě každej znalej věci říkal, že s její výškou bortu to nebude jednoduchý.A taky nebylo a stále jsem byl na mrtvém bodě,protože jsem se zbytečně soustředil na list pádla, aby byl správně na plocho při zvedání na páku a přitom stačilo, tak málo a hned první den eskymování u Laga jsem nato kápnul, kašlu na list a hlídám jen hrušku,zvedám se zavřenýma očima pod vodou, jako by to nic nebylo a jde jenom o cvik a pravidelný trénink-rutinu, která se automaticky zažere hluboko pod kůži viz. https://picasaweb.google.com/117893858649675648784/SlovinskoRakouskoItalie2012#5777144553806186258
nebo: https://picasaweb.google.com/117893858649675648784/SlovinskoRakouskoItalie2012#5777161962848931362
a do třetice : https://picasaweb.google.com/117893858649675648784/SlovinskoRakouskoItalie2012#5777145561128683426
a o tom to je, že se člověk pořád něco nového učí a šťastný to ten, kterého to navíc ještě baví
