Když už se píše o "šílencích" a dlouhých maratonech, dovolím si připomenout třídenní (sic!) maratony pořádané v polovině 80. let:
v pátek kolem poledne startovaly tříčlenné posádky otevřených deblovek na Lenoře, jelo se nonstop, jeden ze tří vždy odpočíval-podřimoval v lodi na báglech, jelo se celé Lipno, od hráze do Vyšáku se loď přetáhla na kolejdách, na H2O znova pod vyrovnávačkou jak je kemp a šupšup..., dnem i nocí až do Prahy, kde se končilo pod kempem loděnice Kotva Braník. Nejrychlejší posádky měly dojezdy v neděli dopoledne...
Jezdilo se to na podzim v termínu po Hameráku, všecko, včetně těch volejů všech vltavských přehrad, když nebylo otevřené zdymadlo, tak se klusalo s lodí kolikrát i stovky metrů pod přehradu... Jedni moji kámoši si v noční mlze u Zvíkova spletli směr a namísto po Vltavě zabočili doleva do Otavy a vzpamatovali se, až jim začalo být divné, že podjížděli "podruhé" obloukový most který už měli mít dávno za sebou... Míra K. vyšplhal na silnici, zhlídnul ceduli ZVÍKOVSKÉ PODHRADÍ - a v tu ránu bylo jasno...
Nojo, to už jsou taky jenom vzpomínky nás dědků, maraton Lenora-Praha se prý už nejezdí. Krásnou vodu všem !!!