děti vydrží hodněJakožto odrosté vodácké dítě znám z druhé strany, jak jsme po splutí Kocáby seděly se sestrou v dešti pod mostem a čekaly, až táta dostopuje pro auto, k jídlu jsme měly jen suché špagety.
A nejlepší jeho kousek byl,když mě v podobném věku zanechal na startu Jizerské 50 nebo čeho, pravda, měla jsem u sebe náhradní boty, termosku s čajem, ale i tak ho to mohutně popohánělo na trati. Asi jsem se v cíli nudila a celou dobu jsem si budovala záhrab, abych se mu do něj ukryla - podojezdu měl málem infarkt.
Ovšem tyto zkušenosti z dětství mě zformovaly a děti mají taktéž dost důvěry. |
Re: Kde jsi nechal kolo?  Tak mi to nedalo a musím taky něco pochvalného napsat,protože mému nejml. je zrovna také 8. Tvůj kluk je hrdina a takové dobrodružství s tátou si bude pamatovat celej život , to se nedá ničím vyvážit....  . Já bych se na tom kole ( nebo nejspíš už v tom autě ) asi po§ral  ...( časté záchvaty zodpovědnosti způsobené takřka skoro-profesionální deformací  ) Tak ahoj a hodně štěstí na další výpravě ) |
|
|
Re: Kde jsi nechal kolo?Díky, díky. Kolo zůstalo přivázáno v roští k mohutnému stromu (deset táců tam nechat byl taky trochu bobřík odvahy... ), jel jsem na něm asi čtyři kilometry, tzn. syn čekal celkově asi půl hoďky. Musím říci, že v okamžiku, kdy jsem od něj s autem odjížděl, byly mé pocity všelijaké .... A zanedlouho se tam prý objevili nějací lidé .... Černovický potok skýtá ještě dost úseků pro podobné plavby (čtenářstvo už se však nemusí obávat, téma Gustava Hejduka jsem zcela vytěžil ) - úsek kolem Budislavské hory pod Předboří (a rybníkem Chobot - to by bylo něco pro Chobot-ničáka), dojezd do Lužnice.... Být místňák, vezmu do lodi motorovku a mačetu, pasáž pod Zmrhalem prořežu a budu mít parádní potok na blbnutí, kterýžto má navíc relativně často vodu. Jako teď - všude sucho, každý skučel, že odpadají plánované akce - a na Černovickém potoce, kde to valilo, ani noha! |
|
|
Kde jsi nechal kolo?Docela mne ten článek vzal...Jestli Tadeáš dál vydrží, tak Ti to blaho na srdci moc přeji a také Ti to budu dost hodně závidět...Není pro otce lepší odměny! Jen technická- kde jsi nahoře nechal kolo a kolik kilometrů jsi na něm jel ( a jak dlouho Tadeáš na Tebe čekal)? Znovu, já starej fotr, musím před odvážným bobříkem smeknout. Kluk (i kluci Žralokovi) do nepohody. Krása! |
Opravdové lahůdky v okolí SoběTaky jsem měl tu čest sešplouchnout tento tok. Před šesti lety jsem trávil 14 dní v Soběslavi na vodáckém kurzu, teplota za celou dobu nevystoupala nad 16° a přestávalo pršet jen chvilkama. Se svěřenci jsem na vodu moc nemohl a tak vyšel čas na objevitelské výpravy. Před tím Černovickým potokem, který jsme jeli až do Lužnice, jsme jeli Dírenský potok z rybníka Starosta u Mezné. Po tom zeleným pekle byl Černovický potok dálnice 😀
|
grandiózní dobrodružstvísuper. Osobně bych si z toho pro spluvání podobnejch toků v Mompračemu vzal 2 poučení: 1) nezapomínat s sebou hák na větve! 2) laminát má menší tření k habrajzu a loď je nezanedbatelně užší. apropos... ... co další pokračování Černovickýho potoka? |
Re: moc pěkný článekNádhera....a odvaha... a vůbec....
V. |
moc pěkný článekjá mám kluky starší a 2 , ale když jsem je viděl při návratu z pendlu jak se krčí v dešti a zimě u hlídaných lodí , tak jsem se taky obával aby tam už nebyla sociálka . Podobné prodírání lodí podstrkovanou houštím bez možnosti přenášení pro metrové kopřivy na březích už jsem s nima taky zažil , ale k oblíbeným zážitkům to nepatří . |