Ahoj Ešusi, co se týče vypnutí vody při mimořádné události, jak jsem psal, voda se "běžně" vypíná, někde je to jednodušší, někde složitější. U uvedené nehody, myslíš si, pokud by se okamžitě v době nehody začala zavírat klapka (což je i tak čistě hypotetická, prakticky nereálná situace), že by to mělo na průběh nehody vliv? Jak jsem psal, třeba na Roudnici to tlačítko existuje, neznám ale jinou USD v širokém okolí, kde by nouzové tlačítko pro uzavření vody bylo přístupno. Teď budu trochu spekulovat: Pokud by bylo tlačítko pro nouzové vypnutí široce dostupné, nestalo by se pak nástrojem první volby a nemělo by to opačný efekt falešného bezpečí, kdy by zachránce prvně řešil vypnutí a pak teprve záchranu až po opadnutí vody? Dokáže nezapojená veřejnost vyhodnotit, kdy se jedná o standardní a kdy o krizovou situaci?
Roudnice má po rekonstrukci speciální klapku ve tvaru písmene A, kde i při manipulaci je minimum ploch kde by mohlo dojít k nějakému zaklínění, ale i tak, je bezpečné komukoli umožnit provádět manipulaci bez kontroly, co se kolem klapky děje? Nevím o jiném říčním kanálu v širokém okolí, který by měl podobnou konstrukci klapky. Ani v zahraničí, u areálů poháněných čerpadlem si nevybavím, že by tam bezpečnostní tlačítka byla dostupná. Stejně tak bychom pak mohli navrhnout drenážní systém, který by po aktivaci zajistil rychlé odvedení vody v celé délce kanálu, nebo dělící klapky pro jednotlivé části kanálu. Je to ale reálné?
Co se týče překážek:
cs.wikipedia.org/wiki/Vod%C3%A... Nevybavím si, že bych zaznamenal existenci systému, který by proklamoval větší bezpečnost než zde použité RapidBlocs. Z přiloženého obrázku je patrné, že bloky mají rovnou základnu. Stejně jako jsou umístěny na vyvýšených betonových soklech, kde je vidět, že spodní hrana perfektně lícuje se podkladem, jsou umístěny bloky i na dně. Bloky mají jednotnou šířku, při vrstvení vzniká rovná boční hrana. Ke dnu jsou bloky uchyceny do kolejnic. Na dně tedy nejsou přítomna žádná kotevní oka. Na rozdíl od starších řešení jako jsou například Veltrusy, nebo Trnávka, kde hrozí vylomení prkna, kde jsou kotevní oka zabetonovaná do dna, atd. Troju, Roudnici a Vrbné považuji za systémově velmi bezpečné dráhy, ani tak to bohužel v tomto případě nestačilo. Úplně spodní část, před soutokem, je už charakter téměř přírodního koryta, kde je dno stále zaplavené spodní vodou z Vltavy. Tam už ale není zas tak silný proud, aby došlo k takové nehodě, nevím...
Ešusi, ty máš ověřenou informaci, kde a jak konkrétně k zaklínění došlo?