Re: Časy se měníMedák má pravdu, ono to táboření nebylo nikdy možné kdekoli. A dobré je se dohodnout, aby nepřišel pán s otázkou: "Chlapci, kolik je hodin?" -... - "Tak za čtvrt hodiny, ať vás tu nevidím!". Z roku 1944 mám vyfocenou ceduli na břehu: "Vstupovati na louku je pokládáno za hospodářskou sabotáž a bude co nejpřísněji dle zákona potrestáno", což nebyla žádná prča za pokutu či slovní domluvu, jako dneska. Babička zažila okolo roku 1930 zátah na trempy na nádraží Praha - Braník. Že potomci těch trempů si ten pozemek k táboření koupili a dneska vás z něj poženou jejich prapotomci, to už je jiná historie...  |