Pro lepší plánování plaveb dnes vodákům slouží online vodočty. Prodlužují zrak. Kouknete na internet a vidíte, kolik vody tam a onde teče a má-li smysl tam vůbec jezdit (v tomto smyslu je vůbec nejšikovnější zdejší Mapa sjízdnosti). Postupem času online vodočtů přibývá, a tak již i taková Vlkava svůj vlastní má. Nebylo tomu ale vždy.

Když v roce 2013 plavbu po Vlkavě popisoval kolega Tibor, udával měřítko sjízdnosti následovně: „Hladinu vody potřebnou pro splutí je na jaře možno odhadnout pod mostem mezi Čachovicemi a Vlkavou. Pokud se pohybuje tak 10-20 cm pod hranou betonu, je Vlkava, co se týče množství vody, bez problému sjízdná.“ Nedávno jsme se sem s kolegou Plameňákem vypravili za stavu 1,25 m3/s dle online vodočtu ve Všejanech. U zmíněného mostu pak hladina ve stejnou dobu dosahovala přibližně úrovně zaznamenané Tiborem. A to je taky hlavní poselství tohoto článku: Vlkava je sjízdná, pokud její online vodočet ukazuje průtok 1 kubík.

Na začátku února na Vlkavě řádila povodeň, průtok dosahoval až na 8 m3/s. Od té doby voda jen pozvolna opadávala, jak jsem na online vodočtu pravidelně okukoval. V pátek 8. března 2024 jsme měli s Plameňákem oba volné odpoledne, tak jsme si řekli, že Vlkavu vyzkoušíme. Vyráželi jsme od výše zmíněného mostu mezi obcemi Čachovice a Vlkava.

První zátaras v podobě padlého kmenu a na něj nabalených dřevin se objevil do deseti minut. Následující říční kilometr byl tak zapadaný a zarostlý, že překážky číhaly doslova za každou zatáčkou.

Následoval průjezd přes obec Všejany, kde byl tok vyčištěn. Po té přišla na řadu asi nejzajímavější část plavby, krajinově i přiměřeností překážek. Vlkava zlehka tekla, trochu se motala v rákosí, přenášení se událo jenom jednou. Na pravém břehu se zvedl nízký hřeben a na něm se kroutily slušivé borovice. V těchto místech jsme minuli několik ptačích budek na tyči uprostřed toku. Pro koho se vlastně staví na takové říčce, pro kachny?

Přibližně na půli plavby od Všejan ke Strakám začal nudnější úsek, kdy se Vlkava smrskla do podoby větší strouhy zarostlé rákosím. Po čase se po levici objevila farma, odkud si nás ohromeně prohlíželi dva koně a tři veliké husy. Lidi jsme nepotkali žádné. Ve Strakách za mostem jsme plavbu ukončili, ačkoliv to vypadalo, že by šlo pokračovat i dále do asi 2 km vzdáleného Zbožíčka.

Během splutí úseku o délce cca 6 ř. km jsme kvůli stromům v korytě 7x přetahovali loď po břehu. K tomu nutno připočítat četné přelézání kmenů, prorážení zátarasů a podplouvání nízkých lávek. S tím vším jsme samozřejmě předem počítali. Stejně nás ale nakonec Vlkava nijak zvlášť nenadchla. Asi jsme měli příliš vysoké očekávání od tajemné, málokdy sjížděné říčky. Kdyby jí však někdy v budoucnu správci trochu pročistili, mohla by mít potenciál asi jako dolní Výrovka, která ústí do Labe nedaleko z jižní strany.

Lasička